Jak vypadá naše situace v KKN - a co s ní dělat, když vedení předem hází odpovědnost za pochybení jen na personál

Úplně jednoduchý popis situace v KKN, pokud jde o kvalitu péče a právní bezpečnost zaměstnanců, je tenhle:

  • Vedení kraje ani KKN nedokázalo zajistit dostatek personálu na zajištění odpovídající péče o pacienty. Ano, nedostatek sester je všeobecný, ale od loňského jara politici i vedení věděli, jak se snažit. Kraj i KKN ale onen čas strávily tím, že nás i případné zájemkyně o práci podváděly slibem státních tabulek, který nedodržely.
  • Radní Jan Bureš na únorové schůzce s Iniciativou a odbory dokonce prohlásil, že nenese za zdravotní péči v kraji odpovědnost. Paní ředitelka Samáková teď dala v tisku najevo, že ani vedení KKN nenese zodpovědnost za zhoršenou kvalitu péče: za porušování předpisů kvůli nedostatku personálu může výlučně personál, v ničem jiném být problém nemůže.
  • V tom je nehorázná nemorálnost: Vedení kraje i KKN nás hází do pracovních podmínek, ve kterých nemůžeme poskytovat kvalitní péči. Ale oni, politici a vedení, u toho nemusejí hodinu co hodinu být. Oni nemusejí řešit, jak se kvůli objektivním podmínkám, které stanovují oni, musí slevovat ze standardů na péči. Ne, oni u toho nejsou. Oni nemusejí vysvětlovat tváří v tvář pacientovi nebo jeho blízkým nic. Oni se nemusejí dennodenně v terénu rvát za to, aby se kvalita udržela, jak to jen jde, za cenu improvizací, za cenu vlastního vyčerpání a stresu.
  • Oni načárují hřiště (protože oni jsou majitelé a provozovatelé a manažeři nemocnice), na kterém se nedá hrát. Oni trvají na tom, abychom poskytovali kvalitní zdravotní péči, i když to v podmínkách, které nám dávají, nejde. Oni nás nutí k tomu, abychom porušovali, co se dá, aby se flikovalo, co se dá, jen aby „to fungovalo“.
  • A když se ukáže, že to nejde, hodí to na nás, sestry, ošetřovatelky, na personál. Řeknou: „Selhání lidského faktoru.“

**********          **********          **********          **********          **********          **********          **********

Říkat „ne“ znamená též chránit se

Některé oddělení neváhala, zvedla hlavu, zjistila, že to chce úsilí, vytrvalost, sílu, podporu, ale zabojovala, ustála to – a pomohla si. Jiná oddělení ne, nenašla metodu, častěji ale nebyla vůle – některé kolegyně nechtěly „dělat problémy“, „přidělávat si starosti“, chtěly „mít klid a ne bojovat“. O čem je řeč?

O praktikování „ne“: o odmítání porušovat poslušně předpisy, kompetence, standardy, pracovní náplně, zákoník práce… O odmítnutí snášet špatné pracovní podmínky jen proto, že se to tak zavedlo, jen proto, že to vyžaduje nedostatek personálu a krize, jen proto, že to politici a vedení potřebují, aby mohli dál tvrdit, že je vše v pořádku.

Ty z nás, které se ke kolektivnímu „ne“ vzchopily, si polepšily. Ty z nás, které dosud váhaly, teď mají, po výroku paní ředitelky, o důvod víc: úspěšné „ne“ neznamená jen zlepšení si pracovních podmínek, ale též ochranu.

Opravdu: kdo si nechce „dělat problémy“, mohl by v problémech skončit. Dejte se proto na oddělení dohromady, proberte, co vše musíte porušovat, vyberte si tak velké a náročné „ne“, na které pro začátek budete mít, a naplánujte, jak říci „ne“ v praxi. Odmítněte porušovat předpisy, protože teď už víte, že se to nakonec obrátí proti vám. Neriskujte.

Začněte přinejmenším tím, že budete o každé situaci, kdy jste nuceny porušit předpisy, psát hlášení mimořádné události. Poctivě. Pro vedení a krajské politiky to bude vizitka o stavu KKN. Pro vás to bude ochrana. Důležitá ochrana.

(vyšlo v sedmadvacátém čísle novin Iniciativa)