(vyšlo v patnáctém čísle novn Iniciativa)
Máme za sebou dvě oficiální schůzky. Navrhla je paní hejtmanka, aby se „zlepšila atmosféra“, která by případně mohla zase explodovat (…třeba v podobě další demonstrace!).
První schůzka byla na krajském úřadě. Za účasti zdravotního radního Bureše, hlavní sestry Píchové, předsedkyní představenstva KKN Samákové, Zdeňky Semotánové a Martina Novotného z odborů, za Iniciativu na ní byla Mirka Korseltová a já.
Řešila se problematika ministerského dotačního programu. Vysvětlování finančních potíží, které tím kraji a KKN nastanou, uzavřel pan radní Bureš s odkazem na větu, kterou na březnovém krajském zastupitelstvu řekla politikům naše kolegyně z anesteziologie: „Ale jak říká paní Tvrdíková, sehnat peníze je práce politiků, uspávat pacienty vaše.“ Zapamatoval si ji dobře a dokonce mu v paměti správně zůstalo i jméno oné naší kolegyně. Zřejmě nemůže zapomenout! A i proto je dobře, že jsme tam tehdy byly a připomenuly, o co se mají starat politici, a co je prací zdravotnic.
Paní předsedkyně Samáková nám potvrdila, že odevzdala kraji tabulku s těmi sestrami a asistenty, kteří nedosáhnou na dotaci a kterým slíbil rozdíl dorovnat kraj. Pod čarou prý uvedla i pozice sanitář/ka a ošetřovatel/ka s naším návrhem přidání alespoň 500 korun.
Hlavní sestra představila projekt slovenských brigádnic na léto. Předsedkyně Samáková uklidnila pana radního nábory sester v zahraničí. Možná z rozrušení, co všechno nás nepotká, jsem si zapamatovala jen ukrajinské a bulharské sestry... problémy jako azbuka a jazyková bariéra by byly na další článek.
Nástěnka cti a teplé svačiny
Spolu s odbory jsme sdělily, že usilujeme o dodatek ke kolektivní smlouvě se slibem platových tabulek. Paní předsedkyně Samáková za vedení nemocnice slíbila v září pracovat na kolektivní smlouvě s platností od ledna.
Okrajově se řešila prezentace a reklama naší nemocnice. Zveřejňování pochval od pacientů na stránkách KKN. Pan radní dokonce navrhl „nástěnku cti“, což jsme odmítli (s ohledem na nás, kteří takové věci pamatujeme).
A pak přišly bonusy. My všichni, co se snažíme o zvednutí mezd a zavedení tabulek, jsme bonusy tak trochu odsunuli na vedlejší kolej. Tady na kraji je to jinak, ale bonusy nesmí odvést naší pozornost jinam, můžou nás jen pobavit cestou. Já to tak mám už od našeho prvního setkání s paní hejtmankou, kdy se nás ptala, na jakých bonusech jsme se domluvily. Nás vůbec nenapadlo, že by bonusy mohly situaci „vyřešit“, proto jsme se jimi nikdy nezabývali. Asi jsme vypadaly bezradně a paní hejtmanka nám chtěla pomoct. Vyprávěla nám tedy, jak byla s prezidentem Zemanem v ocelárnách. A jak tam mají jako bonus teplé svačiny… nejsem tak stará, ale ocelárny na mě dělají dojem doteď.
Ale i my se máme na co těšit. Třeba Chebští na opékání buřtů v nemocničním parčíku, i s balíčky pro děti. My všichni na ples, s vyhlášením Zdravotníka roku. Katalog benefitů, společný pro obě nemocnice, prý bude na podzim. No, mě ani paní Tvrdíkovou jejíž slova ze zastupitelstva si pan radní tak vryl do paměti, na buřtíky určitě nepustí. Mohli bychom přijít s transparentem. A to by se nehodilo...
Na druhé pracovní schůzce jsme se sešly jen my (Iniciativa sester), odbory a vedení. Opět jsme řešili dotace a dorovnání ostatním. (všechny od kategorie 4.1 – asistenti – a výš dostanou dva tisíce hrubého, sanitáři a ošetřovatelky 500 korun). Ptaly jsme se na platové výměry: budou po červencovém navýšení. Zajímaly jsme se o přesčasy proplácené každý měsíc: ty schvaluje a má na starosti hlavní sestra. Pokud máme na oddělení nedostatek sester, nemáme váhat se na ni obracet. Mluvilo se i o plánovaném místu ředitele v KKN Cheb a nové personální manažerce pro SZP a novém organizačním řádu.
Jarka Svobodová, ISNO KKN – Vary, chirurgie