(vyšlo v šestnáctém čísle novin Iniciativa)
Iniciativa sester usiluje o státní tabulky upravené pro KKN. Krajská hejtmanka je přislíbila a vedení nemocnice o nich s námi jedná. Nic však není jisté. A platí, že takové podoby tabulek, aby všem kategoriím zaměstnanců pomohly, můžeme dosáhnout, jen když nebude stát nikdo stranou a jen čekat, „co se vyjedná“.
Důležité je mít na paměti následující:
- vše je dosud na úrovni slibů a návrhů
- jedna věc je jednání s vedením, druhá věc je, jak se vedení a kraj o finance postarají
- přesun zaměstnanců do nových tříd a stupňů přinese změny: každá z nás si musí ohlídat, co by jí navrhované tabulky přinesly, a dát vědět kolektivu
- nestačí ale jen chtít víc peněz a čekat, „co za mě Iniciativa vyjedná“: u jednání můžeme být jen tak úspěšné, jak silné budeme na odděleních, jak silně si na nich dokážeme hlídat vlastní zájmy a pracovní podmínky
- Iniciativa sester má otevřené dveře (nejen sestrám, ale i ošetřovatelkám, sanitářům atd.), platí ale, že se počítá jen s tím, kdo se dokáže včas ozvat a aktivně přidat.
Konkrétní situace vypadá po prvním jednání s ředitele Märzem v pondělí 11. září takto: Principem Iniciativy sester (který chce podle svých slov respektovat i ředitel März) je, že si nikdo nesmí přechodem na upravené státní tabulky pohoršit. Na mysli máme konkrétně například služebně mladší sestry, jimž boj v KKN za posledních šest měsíců vymohl vyšší mzdy, než jaké jim přiznávají státní tabulky. Musejí jim zůstat.
Hraje se o služebně starší sestry, konkrétně o to, zda budou mít mzdy podle státních tabulek hned od března 2018 (my požadujeme od ledna 2018), nebo s ročním zpožděním – do té doby by braly méně v řádech stokorun. Nezapomínejme, že tyto sestry držely nemocnici nad vodou a je jich v KKN většina. Hraje se též o osobní ohodnocení.
Právě teď je čas přidat se
Připomeneme proto ještě jednou: Nic není ani rozhodnuté, ani jisté. Máme za sebou deset patnáct dvacet let poslušnosti a pasivity na jedné straně. A mnohé z nás za sebou mají šest měsíců organizování se v Iniciativě sester a boje. Co nám dalo víc? Za půl roku jsme si vymohly víc než za dlouhé roky předtím. Nebylo to zadarmo, chtělo to energii, nasazení mnohých z nás. Poučení je jasné: naše zájmy za nás nikdo bránit nebude, pomoci si musíme my samy.
I tabulky a pracovní podmínky budou vypadat tak, jak se o to postaráme. Ne jak se o to postarají tři čtyři sestry, které chodí k jednáním s vedením, ne jak se o to postará ta nebo tamta známá bojovnice, která agituje v nemocnici, ne jak se o to postará osm devět sester, které přispěly do minulého nebo tohoto vydání Iniciativy.
Mzdy a pracovní podmínky budou vypadat tak, jak se o to postaráme na našich vlastních pracovištích. Není čas na iluze a pasivitu.
Je ten správný čas se přidat. Šance máme.