… jak vypadá „realita“ z kanceláře vedení a kanceláře pana radního

„V žádném případě tedy nemohou být na chebské interně ani na jiném oddělení KKN ohroženi pacienti.“

generální ředitelka KKN Jitka Samáková, Karlovarský deník 22. března

„Podle krajského radního pro zdravotnictví Jan Bureše (ODS) ale není péče o pacienty ohrožena, řekl dnes ČTK.“

(ČTK, 15. března)

… a jak vypadá realita z terénu a praxe

„Pracuji na interní ambulanci chebské nemocnice jako zdravotní sestra a velice mně udivují slova paní Samákové, že péče o pacienty není ohrožena. Za celou dobu personální krize jsem nezažila jedinou fyzickou návštěvu z vedení KKN na ambulantním traktu chebské nemocnice, aby se zodpovědní přesvědčili o tom, jakou péči jsme schopni poskytnout.

V posledních dnech se neustále hrozím situace, kdy bude někdo z mých blízkých přivezen na zdejší ambulanci, bude několik hodin čekat v miniaturní, plné čekárně, protože ve třech ambulancích leží současně pět pacientů, kteří měli to štěstí a dostali se dovnitř, jelikož tato ambulance funguje prakticky jako urgentní příjem, i když na to bohužel není ani prostorově, ani personálně přizpůsobená. V případě, že zdravotní stav některých z nich vyžaduje hospitalizaci, zůstávají na ambulantních lehátkách, protože na osmadvacetilůžkovém oddělení je momentálně přijato 40 pacientů. A tím se kruh uzavírá.

A tohle že není alarmující situace? Nesdílím tenhle názor a myslím, že ti čekající pacienti se mnou budou souhlasit.“

sestra z chebské interní ambulance

„Vedení to ví, na noční směně jsme odesílali na intranet KKN nežádoucí událost právě na tíživou situaci z nedostatku lůžek: oddělení plné, pacient v terminální fázi s rodinou na chodbě, jiný umístěn s rodinou v kapli a další na zavřené části v nutriční ambulanci, sháněli jsme lůžka z uzavřené části a do toho pacientka v plicním otoku, dvě sesunutí z lůžka a těžký astmatický stav… Plus péče o 39 pacientů, sloužící lékařka plakala, situace napjatá, hrozně těžká pro nás pro všechny. Poprvé za 22 let na interně jsem cítila ohrožení péče, lidskosti, empatie, převažovalo zoufalství, pochyby, že něco nestihneme, něco přehlédnu, zapomenu, co jsem chtěla udělat…“

sestra z chebské interny popisuje podmínky, za nichž management KKN ukazuje prstem na zdravotnice a mluví o „selhání personálu a lidského faktoru“

 „Pan radní Bureš (…) to nechce vidět. Když vidím jako řidič sanitky, co denně naveze ZZS na interní ambulanci a oddělení je trvale přeplněné, tak se divím, že neumírají lidi už na chodbě. Vše se dělá na hranici možností.“

pracovník záchranné služby, Facebook

(vyšlo v sedmadvacátém čísle novin Iniciativa)