Vyjádření ORL oddělení, které veřejně obvinilo a očernilo kolegyni z ORL ambulance, podepsalo třináct zaměstnanců a zaměstnankyň oddělení. Nepodepsali ho všichni z ORL oddělení a máme signály o tom, že někdo ho podepsal prostě jen proto, „aby měl klid“. Ale někdo ho sepsal a ostatní ho podepsali.

Ty všechny jsme pozvali na schůzi. Pozvali jsme je proto, aby se věci (interní věci ORL ambulance, o nichž ORL oddělení píše ze vzdálenosti) vyjasnily, místo šíření očerňování po nemocnici. Ostatně, ve svém dopise kolegyně a kolegové z ORL oddělení slíbili, že jsou „plně k dispozici“, aby „podali bližší informace“.

Proto jsme je pozvali na schůzku, veřejně. Dopadlo to takhle: mezi kolegyně z mnoha ostatních oddělení nepřišel z ORL oddělení nikdo.

Místo toho reagoval kdosi z ORL oddělení (anonymně, aby to vypadalo, že mluví za celé ORL oddělení) vyvěšením minulého čísla našich novin popsaného vulgaritami. Nebudeme je přetiskovat, ale napíšeme toto: Kolegyně z ORL oddělení, které chtějí být spolu s ostatními součástí dění v nemocnici jinak než přes veřejné hanopisy a se slovníkem plným vulgarit, rády uvidíme na příští schůzce. Naše pozvání platí samozřejmě pořád.

Víme, že vlastní sebevědomí musíme hledat nejen vůči svým nadřízeným, ale někdy i vůči svým „vehementnějším“ a „hlasitějším“ kolegyním, ať jsou to sestry, nebo sanitářky, na vlastním pracovišti. Je to běh na dlouhou trať.