Chirurgie ke krizi karlovarské interny: Kvůli pacientům i sestrám jsme vedení řekly „NE!“

(vyšlo v třiadvacítém čísle Iniciativy)

Kolegyně (nejen z interny),

v minulých dnech jsme se na chirurgii postavili proti tajnému plánovanému a absurdnímu  spojení naší chirurgie B s interním oddělením.

Jako kolektiv chirurgie máme dost zkušeností z posledních několika let, kdy se hlavně naše stanice chirurgie B několikrát stěhovala. Ať z důvodu přestavby nemocnice, nebo personální krize. Povinně i dobrovolně jsme pomáhaly na interně několikrát. Zachraňovaly jsme infekci před uzavřením. Byli jsme nastěhovaní na urologii i na ortopedii. Chirurgie B už byla spojená s internou i s neurologií. A náš sesterský tým chirurgie to všechno vydržel. A drží se z posledních sil dál. Jen proto, že máme svou práci rády a chceme ji dělat.

A právě proto, že svou práci chceme dělat dál, s radostí a hlavně se ctí, bylo spojení s internou pro nás pro všechny nemyslitelné. Bylo by pro některé z nás tou poslední kapkou. Díky všem svým zkušenostem jsme už prostě museli říct „NE!“. Musely jsme tentokrát odmítnout to, co by opět nastalo: tedy pouze další odklad, bez pokusu o vyřešení situace.

Řešením přece není spojení dvou naprosto odlišných oddělení! Spojit personál, který se navzájem nezná, neví, jak a jestli se na sebe vůbec může spolehnout, neumí spolu pracovat. Použít sestry z jiného oboru! Bez praxe a bez zkušeností s interními diagnózami, postupy a komplikacemi?

Tohle všechno jsme na chirurgii probraly. Se vší zodpovědností, kterou jako chirurgické sestry ke svým pacientům máme. Protože jsme letité a zkušené diplomované sestry a víme, co můžeme a co už je za hranicemi našich pracovních i lidských možností. Víme, jak chránit svoje pacienty  a sebe a kdy už to není možné!

Vážíme si práce kolegyň z interny, víme, že je obtížná a stále nedoceněná. Ale také se ptáme: Proč se s řešením situace na interně nezačalo již před několika roky? Proč se „řeší“ až teď? A proč opětovným záplatováním služeb zaskakujícími, podplacenými sestrami, snižováním lůžek a krajními opatřeními?

Interní personál i jejich pacienti si přece zaslouží víc.

za chirurgii Jarka Svobodová – ISNO KKN, KarlovyVary