(vyšlo ve třiadvacátém čísle novin Iniciativa)
Vážené kolegyně,
ráda bych vám, s dovolením, napsala pár vět. Situace v Karlovarské krajské nemocnici (Karlovy Vary a Cheb) je v tuto chvíli, jak všichni víme, personálně velmi špatná. Nejsou za ni zodpovědné ani sestry na interně, ani my na jiných odděleních. Ano, možná jsme se do této situace dostaly tak trochu i my samy: ale pouze tím, že jsme léta čekaly, „že si toho někdo všimne“; „že někdo odpovědný zaznamená, že sester ubývá, nové nepřicházejí a s ostatním nelékařským personálem je to stejné“.
Pořád jsme čekaly, že nejenže si odpovědní všimnou, ale že to budou i patřičně řešit. Někteří možná měli snahu se situací v KKN něco udělat, ale výsledek je takový, jaký je. Personální situace v KKN je v katastrofálním stavu, a to hlavně z důvodu dlouhodobého podfinancování zaměstnanců, hlavně sester a ostatních NLZP. Jediný, kdo s tím může v tuto chvíli něco udělat, je vedení Karlovarského kraje.
Na jaře, po tom, co jsme se dokázaly ozvat a pojmenovat stav, ve kterém se nemocnice nachází, nám vedení nemocnice i vedení Karlovarského kraje, včetně radního pro zdravotnictví Bureše, několikrát veřejně slíbilo finanční ohodnocení stejné jako ve státních nemocnicích. Ano, bavíme se o státních tabulkách, o těch státních tabulkách, na které nám na konci minulého roku odmítl kraj po všech slibech dát finance. Bylo to jediné, co kraj mohl udělat pro to, aby se zhoršování personální situace přibrzdilo, potažmo se mohl kurz obrátit. Místo toho vedení nemocnice problémy pouze záplatuje, neřeší.
Důkazem je situace na interním oddělení, kde se stala dlouhodobá personální krize akutní. Vedení nemá peníze na státní tabulky pro všechny sestry a NLZP, ale má asi spoustu peněz na přeplácení jednotlivců, které teď zoufale potřebuje na to, aby zachovalo chod interního oddělení. Přijdou tedy sestry zvenku? Které? Odkud? A jak zkušené?
Dostanou velkou odměnu – a ty sestřičky, které tu jsou celou dobu, dřou za několik sester a se spoustou přesčasových hodin, nedostanou nic? Ani ty státní tabulky? Nebo si půjde přivydělat jiná sestra z jiného oddělení? V rámci přesčasů? Nebo tam půjde na měsíc či dva a na jejím kmenovém oddělení to potáhnou sestry, které tam zůstanou? A bez odměny? Nevíme. Tohle „řešení“ krize je opravdu zvláštní. A navíc: teď je to interna, kdo bude dál?
Od jara posloucháme, že přidávání peněz je nesystémovým krokem. Doteď ale žádné, vedením ani krajem zavedené, systémové řešení situaci nevyřešilo. V tuto chvíli je právě čas na to, aby se spustil plán onoho nesystémového řešení, protože je to jediné, co může personální krizi v KKN přibrzdit.
Situace na interním oddělení, potažmo v celé KKN, nám není lhostejná – a právě proto nemůžeme a nechceme jít vypomáhat na jakékoliv oddělení, protože záplatování stávající situace sestrami odjinud nic nevyřeší, jenom prohloubí krizi a nemocnici posune k totálnímu kolapsu. Tímto zaskakováním a záplatováním by se totiž nikdy neukázala podstata věci: to, v jakém personálním srabu naše nemocnice je.
V úvodu jsem napsala „vážené kolegyně“, záměrně jsem vynechala slovo „milé“. To proto, že ne každého, kdo je „milý“, si vážím. Vážím si všech sester i jiných zaměstnanců nemocnice, kterým není stav KKN lhostejný.
za ISNO
Liběna Tvrdíková,
anestezie Karlovy Vary