Následující dopis poslala Iniciativa sester sestrám a dalšímu personálu chebské interny. Reagujeme v něm na návrh, kterým chce situaci v nemocnici řešit kraj. Shrnujeme, co návrh znamená pro platy a pracovní podmínky zaměstnanců, ale též, jak by zhoršil podmínky pro boj zaměstnanců za vlastní zájmy tím, že by je rozdělil.

 

Milé a statečné kolegyně z Chebu,

minulý týden jsme se za ISNO potkaly s vaší zástupkyní Mirkou Korseltovou, dnes se aspoň dopisem obracíme na vás všechny. I proto, že katastrofální podmínky způsobené nedostatkem sester známe samy a i my se jim snažíme čelit.

V první řadě chceme zdůraznit, jak statečné jste a jak je váš protest důležitý. Za svoje zájmy musíme bojovat jen my samy. Poslední roky jsou důkazem, že jakkoli krizová situace v nemocnicích je, jen tak „kvůli zdravému rozumu“ nám nikdo nic nedá. Vaše akce je zatím největším protestem zdravotních sester v Česku proti ničení životů sestřiček přepracováním, proti zhoršování kvality péče a ohrožování zdraví pacientů.

Je to váš boj a je na vás, jak ho povedete. V souvislosti s návrhem krajské hejtmanky bychom vám jen rády poslaly pár našich postřehů. Tady jsou.

Co by návrh znamenal
Finančně by návrh nebyl výhrou. Velmi hrubé počty říkají následující: při 482 sesterských úvazcích (vycházíme z čísel z roku 2015, do nichž nejsou zahrnuti asistenti, jistě máte k dispozici lepší) by 10 milionů korun znamenalo 1 730 korun hrubého měsíčně pro každou sestru, 3 460 korun hrubého měsíčně, pokud by přidáno dostala každá druhá, 6 920 korun, pokud každá čtvrtá. Onen příplatek (ani dohromady s desetiprocentním zvýšením mezd od března) by však jen těžko přilákal nové sestry, takže přepracovanost by zůstala stejná. Fakt, že si kraj myslí, že se dá totální devastace osobního života a dennodenní riskování chyby kvůli vyčerpání vyměnit za peníze, je podle nás výsměchem. Má-li být řešením přidání, potom musí být takové, aby ihned zvýšilo počet sester.

Návrh hejtmanky je kromě toho nebezpečný: jeho neskrývaným cílem je oslabit vaši jednotu. Zaprvé rozbije vaši jednotu s lékaři a sanitáři (a musíme připomenout, že onen jednotný postoj je v českých nemocnicích unikátní, je silnou zbraní a je třeba ho udržet) – protože návrh přiznává oněch deset milionů výlučně jen sestrám a vráží tak mezi vás klín. A zadruhé by návrh roztříštil i síly mezi sestrami podle jednotlivých oddělení. Proti těm sestrám, které by peníze dostaly, by stály ty, kterým přiznány nebyly. Rázem by se změnila situace, sestry z jednotlivých oddělení by byly roztříštěné a bylo by pro ně těžší pochopit, že bojovat mají proti tomu, kdo jim dává nuzné výplaty. K ničemu jinému by to nevedlo – a byla by to ohromná porážka nejen vaší dnešní snahy o lepší podmínky pro vás všechny, zkomplikovalo by to i potenciální jednotu do budoucnosti.

Co by znamenalo odmítnutí návrhu
Vaší strategickou výhodou je, že chebská interna je pro region klíčová. Jednak díky své velikosti, potom díky spádovosti, ale i díky tomu, že kvůli hranicím s Německem nemůže její výpadek nahradit interna sousedních regionů. Jen tahle strategická výhoda ale stačit nemusí.

Oslovit ostatní oddělení
Ohromnou sílu dává zatím vaší snaze jednota s lékaři a sanitáři na interně: dnes, po návrhu hejtmanky, přitom mají i tito zaměstnanci ještě větší důvod stát při vás (pokud návrh odmítnete). Hejtmanka se je rozhodla hodit přes palubu, a pokud jí na její léčku neskočíte, dáte jim najevo, že vy je přes palubu neházíte.

Podobně je to se sestřičkami a zaměstnanci z jiných oddělení. Do dnešní doby vaši snahu podporovali, ale jen přihlíželi. Sestry z některých oddělení mohly otálet proto, že zrovna u nich nebyla personální situace tak špatná… Teď však hejtmanka ukázala vztyčený prostředníček právě jim. Vzkázala vlastně, že (něco málo) je ochotná přidat jen těm, co bojují, ne těm, co jsou zticha. Je ve vašem zájmu se na ostatní sestry z vaší nemocnice obrátit. Jste velký kolektiv a chebská interna je klíčový provoz, ale čím víc oddělení by se spojilo a přidalo, tím lepší vyhlídky by boj měl. A samozřejmě bychom neměly zapomínat ani na to, že k vám patří i karlovarská nemocnice, proto by se nemělo zapomínat ani na její personál.

Věřit jen zaměstnancům
Důležité bude sledovat, jak se teď zachová management vaší nemocnice. Je přitom třeba nemít iluze. Nemyslíme si, že problém je pouze v krajských politicích a úřednících, kteří situaci podceňovali a dosud neřešili apod., zatímco management nemocnice byl v tom celém „nevinně“. Obáváme se, že vedení nemocnice na vaší straně není. Vedení si už dávno mohlo vybrat, zda bude ždímat vás, nebo krajské úředníky. A vybralo si. Už dlouhé měsíce ždímá vaše životy, ne politiky a funkcionáře. A hejtmančin návrh, který by vnesl nejednota mezi platově zvýhodněnými a nezvýhodněnými odděleními, by mu jen vyhovoval.

Oslovit pacienty
Silnou stránkou vašeho boje je i to, že myslíte na pacienty. Ti ostatně sami vnímají, že je v nemocnicích „něco špatně“. Od nás však musejí vědět, že sestry za to nemohou, že naopak děláme na vlastní úkor vše pro to, aby byla péče navzdory krizové situaci co nejsnesitelnější. Dá se však čekat, že kraj se pokusí pacienty a veřejnost postavit proti vám: deset milionů zní přece tak štědře, a pokud odmítnete, bude to kraj líčit jako důkaz sobectví! Právě to bude veřejnosti podsouvat. Tím spíš je třeba hledat způsoby, jak pacienty seznámit s realitou a sesterským pohledem na věc.

O tom, jak konkrétně a v jaké míře ničí nedostatek personálu naše životy a jak negativně ovlivňuje naši péči o pacienty, se veřejnost nikde nedočte. Musíme jí to říci my. (A v případě Chebu můžeme dodat, že je hezké, že kraj chce za 500 milionů rekonstruovat tamní nemocnici. Že to však může dopadnout tak, že v nových provozech nebude, kdo by pracoval. V mnoha jiných nemocnicích to tak skončilo.)

Jednu poznámku musíme ještě věnovat jednání, k němuž mají zasednout hejtmani a vláda 20. února. Čím asi skončí? Všichni se shodnou, že situace ve zdravotnictví je nedobrá a že se v dlouhodobém horizontu musí řešit. Jistě se s halasem podepíše nějaké společné prohlášení. Krizová realita ve vaší ani v našich nemocnicích se však nezmění. (Ostatně, vzpomeňte si, že ze společného jednání mezi kraji a vládou vzešlo i ujištění, že se od ledna 2017 přidá deset procent i sestrám v krajských, akciových nemocnicích. Ano, je to těch deset procent, které jte na výplatnici od svého managementu neviděly a které vám hejtmanka slibuje až dnes, od března, jen proto, že jste se ozvaly.)

Držte se
Víme, že už tak máte všeho nad hlavu. Pokud se rozhodnete výsměšný návrh hejtmanky odmítnout a dál bojovat za přijatelnější podmínky, bude to vyžadovat úsilí. Jakkoli budeme moci, pomůžeme vám: propagací v nemocnicích, kde máme kontakty, výzvou k posílání e-mailů hejtmance, návštěvou na mítinku u vás. Další možnosti nás jistě napadnou společně.

Tento dopis sice adresujeme vám sestrám, protože jsme se potkali s vaší zástupkyní, ale rády bychom, aby se dostal i k vašim lékařům a sanitářům. Budeme vděčné, pokud jim ho předáte.

Držíme palce a přejeme, ať vám vydrží jednota i bojovnost, váš boj je důležitý nejen pro vás samotné.

Iniciativa sester 
email: iniciativa.sester@seznam.cz

V Praze 9. 2. 2017