Prohlášení: Potrestání naší kolegyně z ORL nemůžeme akceptovat Je to pohrůžka nám všem

Naše kolegyně z ORL ambulance byla potrestaná za vylepení informační cedule pro pacienty. Vytýkací dopis ji viní pouze z toho, z ničeho jiného. Trestá ji za to odejmutím osobního ohodnocení na půl roku a pohrůžkou vyhození z práce. Považujeme to za nepřijatelné. Chceme to poznamenat poté, co paní ředitelka Samáková vytýkací dopis posvětila.

Dodat chceme následující:

  • Ačkoli paní ředitelka ve své reakci uvádí, že se vedení případem „velmi intenzivně“ zaobíralo, pravdou je, že Hanku Jílkovou ani žádnou její kolegyni z ORL ambulance nikdo nevyslechl. „Velmi intenzivní“ šetření tak bylo především velmi jednostranné.
  • Reakce paní ředitelky navíc de facto přiznává, že vylepení informační cedule není pro potrestání dostatečným důvodem. Kdyby bylo, proč by paní ředitelka cítila potřebu ve svém vyjádření následně, zčistajasna, argumentovat dalšími údajnými Hančinými proviněními, která vytýkací dopis vůbec nezmiňuje (a která tedy s trestem nijak nesouvisejí)?
  • Vedení tak vlastně otevřeně říká: „Ano, zdůvodnění z vytýkacího dopisu neobstojí, ale něco si už na vás najedeme.“
  • Proto případ není individuální kauzou jedné z nás. Proto se týká nás všech. Protože pokud by trest prošel, hrozilo by nám všem, že se dostaneme do situace, kdy se nás nadřízení pokusí potrestat ze zjevně absurdního důvodu jako naši kolegyni, aby následně vedení absurdní potrestání podpořilo podle rčení „kdo chce psa být, hůl si vždycky najde“.
  • Velmi pozorně vnímáme slova paní ředitelky, podle nichž byla naše kolegyně potrestána za překročení své náplně práce. Pokud je trest za překročení pracovní náplně kvůli pouhé informační ceduli takto tvrdý, jaké tresty by nám vedení asi vyměřilo za překračování pracovních náplní a kompetencí, k nimž nás provoz (a nadřízení a vedení samotné) dennodenně nutí? I proto se případ naší kolegyně týká nás všech.
  • K dodatečným, následným obviněním z dopisu paní ředitelky, která mají najednou, ex post ospravedlnit absurdní trest, se nebudeme vyjadřovat: patří na provozní schůzi.

Naše práce je velmi náročná. Nemůžeme a nechceme připustit, aby nám ji ještě navíc ztěžovaly takovéto praktiky ze strany vedení. Věříme, že poté, co se paní ředitelce dostanou informace z obou stran, svůj postoj změní.

Iniciativa sester

(vyšlo v jednatřicátém čísle novin Iniciativa)