Byla to nemístná šikana, říká právník naší kolegyně z ORL

Kauza z ORL: Nemocnice nemá své jednání čím obhájit, říká právník naší kolegyně

Nedopustila se žádného porušení svých povinností, vytýkací dopis proti naší kolegyni Hance Jílkové z ORL je šikanou. A vedení nemocnice ho nemá čím obhájit. Tvrdí to pražský advokát JUDr. Jakub Tomšej, Ph.D. Ví, o čem mluví, kromě své praxe totiž pracovní právo vyučuje na Univerzitě Karlově v Praze. Naši kolegyni bude zastupovat. Za svou klientku již vedení poslal předžalobní výzvu. Pokud na ni vedení slyšet nebude, půjde případ před soud.

Jaký je váš pohled na vytýkací dopis, který trestá Hanku Jílkovou odnětím osobního ohodnocení na půl roku za vyvěšení áčtyřkové cedulky?

V případu Hanky Jílkové nebyla podle mého názoru splněna základní podmínka pro vydání vytýkacího dopisu ani pro jakékoli další sankce: klientka se nedopustila žádného porušení svých povinností. Žádný právní předpis takové jednání nezakazuje a klientka nikdy nedostala žádný pokyn, který by jí vyvěšení cedulky zakazoval.

Vytýkací dopis vrchní sestry trest opravdu zdůvodňuje pouze a jenom vyvěšením oné informační cedulky. Nicméně paní ředitelka ve svém dopise, jímž vytýkací dopis potvrzuje, naši kolegyni nově viní z řady dalších prohřešků, které vytýkací dopis nezmiňuje ani slovem. Neospravedlňuje tím paní ředitelka přece jen potrestání?

Z podkladů, které mám k dispozici, jednoznačně vyplývá, že osobní ohodnocení bylo odebráno výlučně za vyvěšení cedulky. Povinností zaměstnavatele je takový krok písemně odůvodnit. K případným dalším důvodům, které zaměstnavatel uvede až později, soud nebude přihlížet.

Nepůsobí následná ex post obvinění paní ředitelky naopak jako účelový krok? Jímž paní ředitelka de facto doznává, že původní „důvod“, tedy pouhá cedule, na trest evidentně nestačil? A že vytýkací dopis byl tedy nemístnou šikanou?

Nemám dostatek informací k tomu, abych hodnotil pohnutky druhé strany. A z mojí pozice by to ani nebylo vhodné. Jednání nemocnice však vnímáme jako šikanu i my, a budeme ho takto v případě sporu prezentovat soudu.

Celý případ, nahlíženo právním, exaktním pohledem, se tedy vlastně zdá velmi jasný, čitelný. Myslíte si, že je šance, že si vedení uvědomí neudržitelnost represe, kterou udělala vrchní sestra a kterou ředitelka nemocnice v první chvíli posvětila, zřejmě v domnění, že se s tím naše kolegyně smíří? Jaký je váš náhled na další vývoj?

Na nemocnici jsme se obrátili s předžalobní výzvou, v níž požadujeme, aby vytýkací dopis písemně vzali zpět a klientce vrátili osobní příplatek. Domníváme se, že toto řešení je výhodnější pro obě strany, a to i s ohledem na náklady soudního řízení, které pro nemocnici v případě prohry půjdou až do desetitisíců. Nemocnice přitom podle mého názoru nemá čím své jednání obhájit. Rozhodnutí je ale samozřejmě na nich. 

Představme si, že by vedení na vaši předžalobní výzvu přece jen nereagovalo a došlo k soudu. Myslíte, že by se (i když to není jádrem vytýkacího dopisu) ve veřejném procesu u soudu dostalo i na pracovní podmínky na ambulanci, na práci vrchní sestry atd., tedy na kontext celého případu?

Bude záležet na obou stranách sporu, jaké skutečnosti soudu sdělí a jakých důkazů se budou dovolávat. Z našeho pohledu je situace velmi jednoznačná a nevyžaduje složitější dokazování. Soudu se však samozřejmě budeme snažit objasnit celý kontext situace, včetně skutečností, které s největší pravděpodobností ve skutečnosti vydání vytýkacího dopisu zapříčinily.

Proč jste se Hančina případu ujal?

Jako specialista na pracovní právo jsem měl v uplynulých letech možnost poskytovat poradenství největším zaměstnavatelům, pro něž je prioritou, aby dodržovali své povinnosti. Nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil přitom v zaměstnavatelích posiluje snahu pracovat na spokojenosti svých zaměstnanců a nabízet jim i víc, než jim ukládá zákon. O to víc mě pak mrzí, když se setkávám s neférovým a protizákonným jednáním zaměstnavatelů. Ne každý zaměstnanec ale najde odvahu proti takovému jednání vystoupit. Kdo proti němu vystoupit chce, často neví jak, schází mu kolektivní podpora a nemůže si dovolit právní zastoupení. Hančin přístup mi imponuje a jsem rád, že jí mohu pomoci.  

Hančin případ vyniká absurditou. Plyne z něj poučení i pro ostatní sestry?

V tuto chvíli je možná na ponaučení ještě brzo. Věříme nicméně, že úspěšným vyřešením případu ostatním ukážeme, že každý se může dovolat spravedlnosti a není žádný důvod hlásit o svá práva.

za Iniciativu rozhovor vedla Dita Jahodová

(rozhovor vyšel ve dvaatřicátém čísle novion Inciativa)