Co ukázal i případ z ORL: bez kolektivní organizace by nám scházela síla

Díky podpoře odborníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Tomšeje se naší kolegyni z ORL dostane významného, erudovaného zastání. Po právní stránce je Hanka v těch nejlepších rukou. Je to skvělé (stejně jako podpora lékařů z ORL, které jsme věnovali třetí stranu novin) a pan právník má naše velké, obří díky. Neomluvitelná šikana, která byla očividná nám v nemocnici, teď totiž zkrátka je a bude zřejmá i na právním terénu, z pohledu paragrafů.

Zaslouží si to dvě poznámky:

Zaprvé, naše kolegyně by se ničeho nedomohla, kdyby se předem smířila s porážkou. Patří jí velký respekt, že se nenechala zlomit. Chtělo a chce to odvahu.

Poučení zní: Individuální odvaha je potřeba, bez ní se to neobejde. Nejde podporovat, bojovat za někoho, kdo za sebe nebojuje sám a jen čeká, až věci „někdo vyřeší za něj“. To nefunguje.

Zadruhé, bez kolektivní podpory by měla naše kolegyně o moc menší šanci. ● Kdybychom se nescházeli na schůzích Iniciativy, o šikaně Hanky by se dovědělo nanejvýš jen pár lidí. Jenže se scházíme. ● Kdyby se však na našich schůzích jen hořekovalo a stěžovalo na nespravedlnosti a brblalo, byly by to sedánky k ničemu. Jenže na nich řešíme, jak se k tomu či onomu postavit, co předvídat, co plánovat, co dělat. Jak za sebe bojovat. ● Kdyby však schůzky nevedly k aktivitě, zůstalo by jen u prázdného „plánování“. Jenže schůze mívají praktický dopad: Například (nejen) v Hančině případě jím byla otevřená, veřejná, odvážná vyjádření podpory z mnoha oddělení, bylo jich celkem jedenáct a jedno navrch za Cheb, všichni jsme je četli v devětadvacátém čísle Iniciativy. Jen díky tomu, jen díky kolektivní podpoře, se kauza naší kolegyně dostala až sem.

Poučení zní: Kolektivní sebeorganizace je základ. Naše síla je nejen v naší individuální statečnosti, ale také v naší chytrosti, v tom, že se dokážeme dát dohromady.

Obojí poučení, že a) nikdo nemůže bojovat za někoho, kdo stojí stranou a b) že když nebudeme držet pospolu, nebudeme silní, je právě potřeba mít na paměti. Obojí poučení platí pořád, teď budou ještě aktuálnější. Vysvětlíme to na následující straně.

(vyšlo ve dvaatřicátém čísle novin Iniciativa)