Ozvala se i další oddělení Pardubické nemocnice

image: 

Pracovní podmínky, finanční ohodnocení je potíž na mnoha pracovištích Pardubické nemocnice, a leckterá se kvůli tomu také ozvala. Jejich apely a protesty přišly dokonce i poté, co si o lepší ohodnocení neúspěšně řekly s pomocí výpovědí z DPČ desítky sester z mnoha pracovišť v prosinci/lednu.

OBĚŽNÍK V PDF STAHUJTE TADY 

Ozvala se i další oddělení.

Důvody k nespokojenosti jdou napříč Pardubickou nemocnicí

Je to tak, společný pokus desítek sester z pěti oddělení Pardubické nemocnice říci si s pomocí výpovědí z DPČ o lepší ohodnocení nebyl jediný. A teď nemáme na mysli to, že před sestrami si výpověďmi řekli o lepší ohodnocení lékaři (aby jejich požadavek vedení ocenilo přidáním peněz).

Připomenout chceme, že ani boj oněch pěti oddělení nebyl poslední. Poté, co kvůli reakci vedení a nadřízených nedopadl, totiž přilétaly další zprávy: o tom, že se výpovědi podaly na dalším oddělení, o tom, že se ozývala ještě další pracoviště.

Šlo o peníze i pracovní podmínky. Všechna ta ozvání se svědčí o tom, že v nemocnici rozhodně nejsou věci zalité sluncem, že v ní nepanuje spokojenost. Že leckde zašla situace tak daleko, že se personál musel ozvat.

Škodí nám však, že o sobě často nevíme. Že je nemocnice rozkouskovaná, že jsme leckde zavřené uvnitř našich pracovišť a odříznuté od kolegyň, kolegů jinde. Do toho leckdy slýcháme, jak jsou tam nebo jinde všichni spokojení, to že jen my si stěžujeme.

Až na společných schůzkách potom zjišťujeme, jak moc nás problémy a podmínky spojují, a tedy i zájmy. A vidíme, jak velká škoda je nechat se navzájem separovat „na vlastním písečku“, nevědět, co a proč se děje jinde. Pospolu si leckdy dokážeme poradit, ale už „jen“ mít přehled napříč nemocnicí je přínos.

Samozřejmě budeme rády, když se ozvete i vy, e-mail i Facebook najdete na druhé straně.

V nemocnici jsem zavřená skoro pořád.“

Začarovaný kruh nízkých základních mezd/platů ► přesčasů ► nedostatku personálu ►ničení osobního života ►a tak pořád dokola…

Politici i managementy se drží svého receptu na „řešení“ personální krize: S pomocí nízkých základních mezd/platů „motivovat“ zdravotníky k přesčasům. – Přesčasy provoz „zazáplatují“, nahradí chybějící personál. A nejen to. – Přesčasy taky nafouknou mzdy/platy, v médiích a výročních zprávách se poté dá ukazovat, „jak zdravotníkům rostou peníze“, a tvrdit, že „finanční ohodnocení je už netrápí“.
 
A pokud se přesčasům postaví do cesty paragrafy, vyřeší se to výjimkou. V roce 2008 tak parlament na pět let umožnil ve zdravotnictví překračování zákonného limitu 416 hodin ročně. Teď se chystá schválit další pětiletou výjimku, která nemocnicím předhodí lidské zdroje navzdory evropské směrnici, které má přesčasy regulovat.

Je to začarovaný kruh, spíš ale spirála, co nás tlačí dolů.

Do nemocnic se personál nehrne kvůli přesčasům a malým penězům. Nedostatek personálu se vytlouká dalšími přesčasy. Na jednu stranu nás k nim nutí nízké základní mzdy/platy, na druhou stranu přesčasy státu a managementům nemocnic umožňují dál neřešit nedostatek lidí adekvátním navýšením základních platů/mezd. Nízké základy jsou jejich pomocníkem, který jim nahání zdravotníky do práce za chybějící personál.

Jenže onoho personálu chybí víc a víc. Přesčasy, zakomponované do provozu nemocnic snad už navěky, od práce v nemocnici odrazují: kradou osobní život, vyčerpávají, ohrožují nás popotahováním za chybu, které se pod tlakem dopustíme. Kdo by o to stál?

Čím víc bude chybět personálu, tím méně bude práce v nemocnici lákat. Tím větší porce přesčasů si budou nemocniční továrny vynucovat: jde přece o pacienty!

Kdysi, v zakládajícím prohlášení Iniciativy sester v roce 2016, jsme připomněli, že na trhu platí: když poptávka po zboží převyšuje jeho nabídku, cena onoho nedostatkového zboží roste. V případě zboží jménem pracovní síla se z onoho principu zaměstnavatelům, i s pomocí státu, daří utéct: pracovní síly zdravotníků je na trhu málo, její cena, tedy mzda/plat ale neroste, jak by jejímu nedostatku odpovídalo.

Tržní princip nás evidentně nezachrání. Ani politici, pro obě výjimky hlasovali a hlasují napříč politickými stranami, zleva doprava. Nezachrání nás ani paragrafy. Začarovaný kruh nerozsekne nic z toho.

Sešup po spirále dolů můžeme zastavit snad jen my. Jen když se na situaci podíváme realisticky a kolektivně, když uvidíme tohle: vylepšování si nízkých základů skrze dohody, „bouchání přesčasů“ jsou individuální strategie, jak si momentálně finančně přilepšit, které však managementům a státu dál umožňují nedostatek personálu neřešit, které nás vězní v nemocnici a které z ní dělají místo, jemuž se je na pracovním trhu lépe vyhnout.

Krátkozrakost, co se nevyplácí: Mzdy „mladých“ sester – pro teď dobrý, ale co pak?

Na jednu stranu je to pochopitelné: naše mladší kolegyně mívají v ruce své první výplaty – a na první výplaty nejsou ty peníze nutně špatné.

Zrádné ale je dopřávat si luxus krátkozrakosti: Protože nezmění-li se nic, tahle výplata může zůstat do konce života. „Naše“ nemocnice nezohledňuje odsloužené roky, s čím se do ní nastoupí, to se s námi vleče do konce. A ne každý rok musí přinést kolektivní vyjednávání byť jen trochu smysluplné navýšení – viz letošní přidání, které v tandemu s inflací znamená reálný pokles mezd.

Je řešením rozkoukat se a odejít jinam za lepším? I to je realita diktovaná politikou nemocnice. Není šťastná, protože přiživuje začarovaný kruh pro všechny, pro ty, co zůstávají, i pro ty, které opouštějí, kde by jinak třeba zůstaly, kdyby nemocnice ocenila odpracované roky.

Na inflační rok NPK nedoplatila. Co znamenal pro naše mzdy?

Rok 2022 vynesl NPK k zisku 32 milionů korun (31 986 tisíc korun). Bylo to víc než v roce 2021 (2, 6 milionu korun), 2020 (2, 1 milionu korun) i před-covidovém roce 2019 (690 tisíc korun). Nikdo neříká, že to je extra suma, znamená ale, že: a) nemocnice si své účty hlídá, samozřejmě i na úkor našich mezd; b) stejně tak bychom si měli hlídat své účty my.

Jak vyšly z roku poznamenaného průměrnou mírou inflace 15,1 procenta naše reálné mzdy?

Hlasy z terénu

- „U nás holky říkají pořád častěji: „Už aby se to tady snad prostě rozsypalo úplně, aby vedení ty věci muselo změnit, protože tohle není, není k vydržení.“

- „Jasný, jenže bez toho, že si lidi řeknou své, že se o změnu k lepšímu zasadí, se to nakonec zase nějak zazáplatuje. Vedení to zalátá tak, že na to dál bude doplácet personál, jen jinak, a čím déle budeme čekat, tím v horších podmínkách.“

******

- „Je samozřejmě mrzuté, že pokus s výpověďmi nevynesl lepší peněžní ohodnocení, jako lékařům. Protože si ho zasloužíme taky. Ale zkusily jsme to, vyzkoušely si, že se jde propojit a plánovat. A přineslo to spoustu poučení, ohledně toho, kdo kde stojí, čeho si nemocnice hledí a kam až je vedení ochotno zajít. Taky to vyneslo poznání, že pro nemocnici nestojí za to upozaďovat vlastní život, dýchat pro ni prostě už nebudeme.“

*******

- „U nás to jede pořád: ’Nemůžeš do práce? A sehnala sis za sebe náhradu?’ Jako kdybych za to byla placená.“

Iniciativa sester NPK

 

e-mail: Iniciativa.sester@seznam.cz

Facebook: Iniciativa NPK ::: Iniciativa sester web: organizujemese.cz

 

Tags: