Vyjádření kolegyň z ARO Cheb je silné, sdělné a odvážné. Odhaluje, jak hluboká je propast mezi řečmi politiků a vedení KKN - a realitou. A mezi představiteli kraje a nejvyššího managementu - a personálem, mezi který samozřejmě nepatří "pouze" zdravotníci. Dopis Společnosti infekčního lékařství je poté dosvědčením, že všechny nemocnice, tedy i nestátní, dostávaly po celý rok 2020 peníze na to, aby zaměstnancům z covid oddělení mohly vyplácet odměny ve výši 200/500 korun na hodinu. A že když to nedělaly, nechávaly si finance pro zaměstnance ve vlastní kapse. Přinášíme 41. číslo iniciativních novin pro KKN.

Noviny pro KKN číslo 41 STAHUJTE V PDF TADY

Jsme ponížené. A naštvané.
Na vedení KKN i kraje, říká ARO Cheb

Cheb a jeho přetížená nemocnice byly v hledáčku. Situace je katastrofální, jede se za hranou kapacit, náš region se opomíjí, popisovalo do médií vedení KKN i kraje. Byla to pravda.
 
Zamlčelo se tak však, že samo vedení KKN a kraje ony „hrdiny a hrdinky“, personál varské a chebské nemocnice, přehlížejí. Že i dnes hrají se zaměstnanci arogantní, zištnou, ryze kupeckou a mocenskou hru. Že jim navzdory covid krizi nemocnice i kraj odpírají to jediné, čím by jim dnes vůbec mohli aspoň částečně splatit všechno vypětí a vyčerpání: že je obírají o důstojné finanční ohodnocení. Že jim dokonce odpírají i peníze, které pro ně nemocnice dostává.
 
Výmluvně o tom píší kolegyně z ARO Cheb:
 

Deset procent až od března je podvod. Osekané covid odměny jsou nefér. Splnění slibu státních tabulek nám upíráte už roky.
Proč musíme kromě covidu bojovat i s vámi, s vedením KKN a kraje?

Jsme naštvané. A taky smutné a ponížené. Víte, jak se s takovým pocitem chodí do práce? Již několik měsíců, ne-li let, bojujeme za něco, co je pro jiné nemocnice samozřejmostí, pro tu naši ovšem nepředstavitelná věc.

Náš otevřený dopis z minulého roku jsme doplnily několika dotazy na vedení nemocnice. Zatím jsme se dočkaly jen bitvy, kterou jsme naoko musely sehrát, aby se následně v médiích mohlo slavnostně oznámit, že procentuální navýšení našeho platu bude stejné jako ve zbytku republiky.
 
Lajky u článků, kde vedení kraje děkuje zdravotníkům za obětavou péči, přibývají, obliba politiků stoupá, voliči jsou spokojeni. Příště nás však z této mediální masáže vynechte.

Jsme naštvané, protože i přes veškerou pompu okolo navýšení platů je stále zapomínáno na jednu zásadní věc. K celostátnímu navýšení došlo od
1. ledna 2021. My se ho dočkáme až v březnové výplatě. Proč? Kam jdou naše peníze? Na hospodaření nemocnice? Na odměny náměstkům? My samy to nevíme, tak můžeme jen hádat. Řekněte nám, kam těch 10 procent za leden a únor přijde. Pokud jde o vaše peníze, samozřejmě se staráte.
 
Jsme naštvané, protože to důležité neřešíte. Neberte naši profesi a současnou situaci jako vděčné téma pro sociální sítě. Na naše dopisy neodpovídáte, případně odešlete strohou odpověď. Naše požadavky soustavně ignorujete. Slíbíte, ale nedodržíte.
 
Nebojujete za nás, ale proti nám. Kdo z vás se byl naposled podívat u nás na oddělení? Koho z vás v poslední době zajímalo, jak to vnímáme my? Opomíjet zaměstnance, na kterých celý systém stojí, není nejlepší nápad.
 
Celá ta nemocniční mašinérie nefunguje na práci náměstků, ředitelů a předsedů. Funguje díky sestrám a lékařům, sanitářkám a sanitářům, ošetřovatelkám, uklízečkám a kuchařkám. Pokud nevěříte, pak si pojďte naše pracovní pozice na jediný den prohodit.
A tak vám to říkáme ještě jednou. Jsme naštvané! Již poněkolikáté upozorňujeme na svůj nesouhlas s covidovými příplatky. Vám možná přijde částka zhruba 40 korun/hodinu adekvátní. Nám ne.
 
Rok pracujeme v prostředí, které nám dává neuvěřitelně fyzicky i psychicky zabrat. Naše osobní i rodinné životy neexistují. Příběhy o tom, jak dlouhé hodiny trávíme v kombinézách, jak máme otlaky na obličejích a kůži zničenou od dezinfekce, bychom mohly opakovat stále dokola.  
 
Možná byste teď argumentovali, že jsme si tuto práci samy vybraly. Zvolily jsme si být zdravotní sestry. Nezvolily jsme si možnost být denně vyčerpané až na pokraj sil, psychicky na dně a navrch bojovat s vlastním vedením a ještě být za to nedostatečně zaplacené.
 
Navyšte nám covidové příplatky na adekvátní výši, za kterou se nebudete stydět vy ani my. Tyto peníze dostáváte od pojišťoven. Odměňte tedy lidi, díky kterým se systém nezhroutil.
 
Jsme naštvané. Dlouhé čtyři roky s vámi řešíme státní tabulky. Základní věc, která je součástí většiny nemocnic. Slib jste nám dali. A to je asi tak všechno. Čtyři roky je dlouhá doba. Pokud bychom měly my zdravotní sestry pracovat v tomto tempu, klesne úroveň zdravotní péče k bodu mrazu. Současná situace tuto problematiku jen umocnila a my již nehodláme čekat. Žádáme vás tedy i o zavedení státních tabulek.
 
My, chebské anesteziologicko – resuscitační oddělení, jsme jedni z mála, kdo se stará o covidové pacienty již od samého začátku koronavirové krize. Celý rok zvládáme bez jediného zaváhání. Žádná z nás neřekla, že to nezvládá a že odchází. Žádná z nás to nevzdala, i když před sebou máme další a další měsíce úmorné dřiny.
 
Nedáváme rozhovory do médií, zatímco nám na oddělení stojí práce. Naše oddělení se po celou dobu krize nezavřelo na jediný den. Vždy najdeme řešení. Jedeme 365 dní v roce, momentálně bez možnosti dovolené či delšího odpočinku. Jdeme z jedné extrémní služby do druhé. A přesto ve své práci budeme pokračovat dál.
 
Žádáme vás tedy, abyste se nad tím vším zamysleli. Nejsme vaši nepřátelé. Jsme vaši zaměstnanci. A proto
vás žádáme o férové jednání.

ARO Cheb