texty

Jak dál po chebském mítinku: budovat organizaci a vlastní plán

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Shromáždění ukázalo nespokojenost, jednotu a vůli. Ničím víc ale nebylo, nemějme iluze. Jen dalo najevo, že máme šanci. Že se máme na koho obracet. Že potenciál existuje. Dál je to ale na naší aktivitě. Iniciativa neslibuje, že se dá něco vybojovat za zaměstnance, bez jejich aktivity. Neslibuje, že dvacet aktivních sestřiček to „vybojuje“ za ostatní. Ne. Ani padesát. Ani sto. Ani právníci, ani experti, ani politici, ani úředníci to nevybojují za nás. Síla je v zaměstnaneckém kolektivu a aktivitě jedné každé z nás.

Hlas z terénu: z pošty, schůzí, Facebooku

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Shon, únava, znechucení. A lítost

Prvním rokem studuji vyšší odbornou školu zdravotnickou a v KKN pracuji jako POP. Práce zdravotních sester mě velice lákala, to proto jsem se obor rozhodla studovat, přestože jsem předtím studovala obchodní akademii.  

Mítink v Chebu: přes sto lidí dalo najevo, že musíme pokračovat v boji

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Na shromáždění svolané Inciativou sester KKN přišlo ve středu 15. března přes sto zaměstnanců a zaměstnankyň chebské nemocnice. Mítink ukázal, jakou sílu můžeme mít. Teď ji musíme vybudovat a zorganizovat. Krok za krokem.

Přišly sestřičky, asistentky, ošetřovatelky, sanitáři, dokumentační pracovnice. Cenná byla účast a podpora lékařů karlovarské i chebské nemocnice a zaměstnance krajské záchranky. Přijely i zástupkyně Iniciativy sester z karlovarské nemocnice a její republikoví zakladatelé z Prahy.

Kde sehnat peníze? To není naše starost

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

„My na kraji musíme být řádní hospodáři. Staráme se o školství, sociální oblast, silnice. Kde máme vzít peníze na vaše mzdy?“ „Nemocnice nemá peníze. Kde je najít?“ Tahle slova slýcháme od všech politiků i vedení KKN. Tahle slova svědčí o naprostém nepochopení situace.

My neneseme odpovědnost za to, kde najít zdroje. To není naše práce. My nejsme manažeři a nejsme jako oni rozhodně placení. Naší prací je pečovat o zdraví pacientů, můžeme-li o tom v současné katastrofální situaci vůbec takto mluvit.

Vedení útočí dezinformací

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

Jak se stokrát opakovaná „ne tak úplně pravda“ stává „pravdou“? Podívejme se na náborový inzerát, který na vás vyskočí při návštěvě internetových stránek nemocnice. Copak v něm hlavní sestra Gabriela Píchová a Human Resources (oddělení lidských zdrojů) nabízejí novým lidským zdrojům? Sestry lákají na průměrnou mzdu 26 až 30 tisíc korun. Zapomněli ovšem dodat, kolik hodin přesčasů od lidských zdrojů nemocnice vysaje, aby na takový plat dosáhly. S podobnými ciframi přitom vedení nemocnice operuje opakovaně.

Deset milionů, náklady KKN a odměny vedení

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

Deset milionů, které krajské zastupitelstvo na mzdy v KKN dalo, se obyčejným lidem zdá jako obří suma. Tolik peněz – a jim to nestačí! Zaprvé: po přepočtu to znamená tisíc korun hrubého na jednoho zaměstnance. A zadruhé: není to ani jedno procento nákladů KKN v roce 2015. A dodejme ještě zatřetí: více než třetinu z deseti milionů (přesně 3 682 000 korun) si v roce 2015 jen tak nadělili členové orgánů nemocnice.

Konec obětovávání se: je čas na boj

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

Karlovarská krajská nemocnice je v těžké krizi. Stejně jako kolegyně v jiných nemocnicích jsme na ni zareagovaly tak, že jsme se zapřely a pro pacienty a nemocnici se obětovaly. Ostýchaly jsme se mluvit o tom, jak nás krize deptá: Jsme přece zdravotnice, pečujeme o zdraví ostatních, nebudeme si stěžovat! Dáme to! Přežijeme.

Stránky