texty

I PŘED COVIDEM: byly nemocnice v krizi - TEĎ, „PO“ COVIDU: hrozí teprve těžké chvíle, i kvůli tlaku „na produkci“ jako v továrně

Skoro se na to zapomnělo! I před koronavirem jsme ale jeli víc než na doraz. S tunami přesčasů, se šňůrami služeb. S osekaným osobním životem. Všude byl nedostatek sester, všude se bez ohledu na to tlačilo na výkon.

Tags: 

KORONAVIRUS A ZDRAVOTNÍCI: co pro nás znamenal a co by znamenat měl

Když to vezmeme postupně, znamenal pro nás:
::: opodstatněně velké obavy
::: řeči o válce a fráze, že „jsme na jedné lodi“
::: hození do vody – leckde dlouho bez dostatku ochranných pomůcek (zato s lhaním o tom, že jsou), mnohde bez definovaných postupů (a často se strkáním hlavy do písku, arogancí, šikanou ze strany vedení)
::: nejistotu, zda na to všechno nedoplatí pacienti a my a naše rodiny
::: zápřah a nasazení
::: potlesk veřejnosti
::: potlesk ze strany vlády, která „najednou poznala“, že zdravotnictví je důležité

Tags: 

Nejtěžší chvíle máme před sebou. Starejme se o svou bezpečnost, kontrolujme, nepřihlížejme

„Vedení nekomunikuje“, „nadřízené jsou zavřené v kancelářích“, „dostávají se k nám nejasné a rozporuplné informace“, „vrchní zamrzla u shánění roušek, o nic mimo se nestará“. V některých nemocnicích, na některých odděleních to vypadá stále ještě i takhle. Byla by chyba nad tím mávnout rukou.

Obvyklým přístupem zdravotníků je bohužel „však to nakonec nějak zvládneme, dáme tomu čas a uvidíme, nebudeme si dělat potíže“. Nevyplácí se nám to, teď by se však odevzdanost vymstila víc než jindy.

Tags: 

Dokument: Zdravotníci po rizikovém kontaktu s koronavirem mohou dál pracovat, říká ministerstvo

Je výjimečná doba a jsme připravené dělat výjimečné věci, mnohé z nás je už dělají. Nechceme však být automatickou položkou na odpis. Ministr zdravotnictví to tak přitom vidí. Stát, který lhal o rouškách a respirátorech, teď dokumentem ministra zdravotnictví rozhodl, že ti zdravotníci, kteří budou vystaveni přímému kontaktu s osobou s COVID-19, aniž by měli osobní ochranné prostředky, si nezaslouží karanténu, ani volno, nezaslouží si šanci, aby se s rizikem jejich tělo popralo za snesitelných podmínek. Bude jim to dopřáno, pouze pokud svolí jejich zaměstnavatel a z práce je pustí.

Tags: 

Koronavir - ústenky - respekt a sebevědomí

„Neplašte v ústenkách.“ – Jsme v první linii. A nejen proto bychom měli znát svou důstojnost. A nejen proto si zasloužíme respekt.

Nemocnice nejsou na současnou situaci vybavené, schází respirátory, dokonce roušky. Mnohde místo toho vedení a nadřízení metají po personálu výhrůžky a aroganci.

Tags: 

Vojtěch nás štve? Jasně. A proto se nám vyplatí začít přemýšlet jinak

Čtěme pozorně. Tlak na zaměstnance nemocnic trvá. A nejde o to, jak se krize v nemocnicích (ne)řeší institucionálně. Jde o to, jak se k ní odteĎ postavíme my sami. O to, najít cestu, jak se špatným pracovním podmínkám a nedostatečným výplatám bránit ze svých pracovišť, zdola, nezávisle. Některé zkušenosti už máme.

 

Pohled zdravotní sestry: moc nad našimi životy nemají mít nadřízení ani práce. Ani „naše poslání“

Nejde jen o peníze. Víc jde možná o pracovní podmínky a o nás samotné. O naše zdraví, rodiny, volný čas, sebevědomí… prostě o nás. O nás jako ženy, matky a partnerky.

O tom, že když pracujeme, potřebujeme mít kapacitu i na to žít! Nejen fyzickou, psychickou, ale i časovou. Pro někoho může byt hodně zarážející, že někdo může mít kvůli práci problém jen tak obyčejně žít. Ne nijak extra náročně, úplně obyčejně... s rodinou, přáteli, koníčky.

Tags: 

Hele, vy sestry už berete 43 tisíc, na co si teda pořád ještě stěžujete?

Ano, taková SMS přišla včera jedné z nás od její známé. A ano, přesně tohle chtěl ministr zdravotnictví svou včerejší tiskovou konferencí vyvolat. Chtěl říct lidem, že zdravotnice jsou už za vodou. Že jsme nenajedené, když si dál stěžujeme. Šlo mu o tohle – chtěl říct veřejnosti: pokud budou sestry ještě něco požadovat, fakt jim to nepřejte, už mají dost.
 
Je to k rozzlobení se. Každé z nás se musí míhat před očima spousta věcí:
::: 43tisícový průměr, na který se nechali nachytat novináři, se týká jen státních nemocnic;

Tags: 

Hlasy z terénu: ozýváme se (Kadaň)

Nejde jen o internu: potíže čekají i rentgen
I z tohoto důležitého oddělení odcházejí (ať již z důvodů malého platového ohodnocení, nebo občasných „vnitrostaničních“ neshod ohledně současných způsobů vedení) v současné době dva zaměstnanci. Oba odcházejí do okolních nemocnic, kde budou mít lepší finanční ohodnocení. Po interně tedy čekají potíže s pokrytím služeb i toto oddělení, například z důvodu obslužnosti CT, na což zbývá jediný zbývající laborant.
Tags: 

Krize interny je špičkou ledovce (Kadaň)

Situace v nemocnici je špatná a zhoršuje se s každým odchodem dalšího zaměstnance. Druhým číslem našeho oběžníku však nechceme říci pouze tohle.

Chceme též zdůraznit, že nesystémové záplatování provozu (tentokrát skrze neférové „výpomoci“ na interně) není řešením. Je prohlubováním krize. Právě obdobné flikování totiž dovedlo nemocnici tam, kde dnes je.

Skutečné řešení musí začít stabilizací personálu, aby byla šance získat nový. To znamená rychlým zvýšením nespravedlivě nízkých mezd.

Porodní oddělení: Záplatování a přetahování sester není řešení (Kadaň)

V nemocnici panuje personální krize, kterou nejvíce pociťuje interní oddělení. Jsou tam jen dvě tři kmenové sestry, jedna staniční je společná pro internu, chirurgický JIP i interní JIP. Kvůli nedostatku personálu došlo ke snížení lůžek z 25 na 15, i přesto však bývá obložnost lůžek 22 až 23 pacientů.

Chirurgické oddělení: Nesouhlasíme s přeplácením výpomocí. A požadujeme vyšší mzdy (Kadaň)

Většina z nás na chirurgickém oddělení pracuje 20 až 30let. I přes veškeré personální, finanční a pracovní krize v minulosti jsme zde vydržely a další budoucnost chirurgie a celé nemocnice nám není lhostejná.
 
Na chirurgickém oddělení – lůžkové části je nás 5,5 zdravotní sestry a tři ošetřovatelky. Občas suplujeme sanitáře, přirozeně na úkor sesterské i ošetřovatelské práce (doprovody na vyšetření + odvážení a přivážení pacientů na operační sál a ze sálu).
 

Stránky