Prectete si prvni cislo zpravodaje Iniciativy sester pro boj v Karlovarske krajske nemocnici za lepsi pracovni podminky a mzdy. Pracovat za dve, za tri, uz nechceme a nebudeme, rika.

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Shromáždění ukázalo nespokojenost, jednotu a vůli. Ničím víc ale nebylo, nemějme iluze. Jen dalo najevo, že máme šanci. Že se máme na koho obracet. Že potenciál existuje. Dál je to ale na naší aktivitě. Iniciativa neslibuje, že se dá něco vybojovat za zaměstnance, bez jejich aktivity. Neslibuje, že dvacet aktivních sestřiček to „vybojuje“ za ostatní. Ne. Ani padesát. Ani sto. Ani právníci, ani experti, ani politici, ani úředníci to nevybojují za nás. Síla je v zaměstnaneckém kolektivu a aktivitě jedné každé z nás.

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Shon, únava, znechucení. A lítost

Prvním rokem studuji vyšší odbornou školu zdravotnickou a v KKN pracuji jako POP. Práce zdravotních sester mě velice lákala, to proto jsem se obor rozhodla studovat, přestože jsem předtím studovala obchodní akademii.  

(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)

Na shromáždění svolané Inciativou sester KKN přišlo ve středu 15. března přes sto zaměstnanců a zaměstnankyň chebské nemocnice. Mítink ukázal, jakou sílu můžeme mít. Teď ji musíme vybudovat a zorganizovat. Krok za krokem.

Přišly sestřičky, asistentky, ošetřovatelky, sanitáři, dokumentační pracovnice. Cenná byla účast a podpora lékařů karlovarské i chebské nemocnice a zaměstnance krajské záchranky. Přijely i zástupkyně Iniciativy sester z karlovarské nemocnice a její republikoví zakladatelé z Prahy.

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

„My na kraji musíme být řádní hospodáři. Staráme se o školství, sociální oblast, silnice. Kde máme vzít peníze na vaše mzdy?“ „Nemocnice nemá peníze. Kde je najít?“ Tahle slova slýcháme od všech politiků i vedení KKN. Tahle slova svědčí o naprostém nepochopení situace.

My neneseme odpovědnost za to, kde najít zdroje. To není naše práce. My nejsme manažeři a nejsme jako oni rozhodně placení. Naší prací je pečovat o zdraví pacientů, můžeme-li o tom v současné katastrofální situaci vůbec takto mluvit.

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

… z debaty na Facebooku Iniciativy sester:

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

Jak se stokrát opakovaná „ne tak úplně pravda“ stává „pravdou“? Podívejme se na náborový inzerát, který na vás vyskočí při návštěvě internetových stránek nemocnice. Copak v něm hlavní sestra Gabriela Píchová a Human Resources (oddělení lidských zdrojů) nabízejí novým lidským zdrojům? Sestry lákají na průměrnou mzdu 26 až 30 tisíc korun. Zapomněli ovšem dodat, kolik hodin přesčasů od lidských zdrojů nemocnice vysaje, aby na takový plat dosáhly. S podobnými ciframi přitom vedení nemocnice operuje opakovaně.

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

„Spokojte se s nabídkou kraje, vstupte do odborů a nic dalšího nepodnikejte.“ Tak se postavil k boji v KKN 8. března předseda nelékařských odborů v karlovarské nemocnici. A dodal: „A hlavně mi choďte na ty schůze, holky.“

(článek z prvního čísla zpravodaje Iniciativa)

Karlovarská krajská nemocnice je v těžké krizi. Stejně jako kolegyně v jiných nemocnicích jsme na ni zareagovaly tak, že jsme se zapřely a pro pacienty a nemocnici se obětovaly. Ostýchaly jsme se mluvit o tom, jak nás krize deptá: Jsme přece zdravotnice, pečujeme o zdraví ostatních, nebudeme si stěžovat! Dáme to! Přežijeme.