Pardubická nemocnice: výpovědi z ÚPS a reakce vedení a staničních a vrchních

(článek ze čtvrtého čísla zpravodaje Iniciativa)
„Jmenujeme se sice Iniciativa sester, ale boji potřebuje i asistentky, ošetřovatelky, laborantky, sanitáře a myslíme i na jejich zájmy,“ zdůrazňujeme v našem zpravodaji, na schůzích. Řekli jsme to i na posledním mítinku v Karlových Varech. Pár dnů nato jsme to museli připomenout i vedení KKN.
(článek ze čtvrtého čísla zpravodaje Iniciativa)
Sílíme v nemocnicích, ale máme podporu i mimo ně
A víte, co je paráda? Nejen to, že se do iniciativy zapojuje čím dál tím víc zdravotníků, ale že máme čím dál tím větší podporu i nezdravotníků... rodiny, kamarádů, přátel, pacientů, sousedů, známých i neznámých. Díky iniciativě se problémy zdravotnictví dostávají i mezi ostatní občany, kteří doposud vůbec netušili, že je zdravotnictví v takovým průseru. Takže nejen že máme nádherný jaro, ale i naději, že se možná pohnou ledy...
"Vedení svůj plán má, kraj se plíží od jednání k zasedání. Na nic z toho nemůžeme sázet. Potřebujeme vlastní plán, co dělat, jak tlačit. Do boje a jeho plánování se musíme zapojit my všichni, zdola. I když je to pro nás mnohdy poprvé v životě," říká čtvrté číslo zpravodaje Iniciativa.
V čísle čtěte:
(vyšlo ve třetím čísle zpravodaje Iniciativa)
Situace v KKN je opravdu vážná na všech úrovních a týká se všech pracovníků ve zdravotnictví. Je nepochopitelné, že zřizovatel nemocnice Karlovarský kraj nechal dojít situaci do tak kritického stavu. Chod jednotlivých oddělení obou nemocnic zajišťují sestry, které mají nelidské množství přesčasových hodin.
(článek ze třetího čísla zpravodaje Iniciativa)
Na chebském mítinku svolaném Iniciativou sester se 15. března hodně mluvilo o rušení lůžek, odkládání operací, propouštění nedoléčených pacientů. Právem. Nemocnice kolabuje a musíme o tom mluvit. Především proto, aby lidé věděli, že jim nemůžeme pomáhat, jak bychom chtěly. Jsme zdravotnice a mrzí nás to.
Nejde „jen“ o nemocnici, jde i o nás, o naše zdraví, náš volný čas, naše životy, naše lidské potřeby, říká třetí číslo zpravodaje. A popisuje zkušenosti Iniciativy sester o tom, jak bojovat: sebeorganizovaně, nezávisle a s vědomím vlastních zájmů. Ano, vlastních potřeb, které jsou jiné než potřeby vedení a politiků.
(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)
Shromáždění ukázalo nespokojenost, jednotu a vůli. Ničím víc ale nebylo, nemějme iluze. Jen dalo najevo, že máme šanci. Že se máme na koho obracet. Že potenciál existuje. Dál je to ale na naší aktivitě. Iniciativa neslibuje, že se dá něco vybojovat za zaměstnance, bez jejich aktivity. Neslibuje, že dvacet aktivních sestřiček to „vybojuje“ za ostatní. Ne. Ani padesát. Ani sto. Ani právníci, ani experti, ani politici, ani úředníci to nevybojují za nás. Síla je v zaměstnaneckém kolektivu a aktivitě jedné každé z nás.
(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)
Shon, únava, znechucení. A lítost
Prvním rokem studuji vyšší odbornou školu zdravotnickou a v KKN pracuji jako POP. Práce zdravotních sester mě velice lákala, to proto jsem se obor rozhodla studovat, přestože jsem předtím studovala obchodní akademii.
(článek z druhého čísla zpravodaje Iniciativa)
Na shromáždění svolané Inciativou sester KKN přišlo ve středu 15. března přes sto zaměstnanců a zaměstnankyň chebské nemocnice. Mítink ukázal, jakou sílu můžeme mít. Teď ji musíme vybudovat a zorganizovat. Krok za krokem.
Přišly sestřičky, asistentky, ošetřovatelky, sanitáři, dokumentační pracovnice. Cenná byla účast a podpora lékařů karlovarské i chebské nemocnice a zaměstnance krajské záchranky. Přijely i zástupkyně Iniciativy sester z karlovarské nemocnice a její republikoví zakladatelé z Prahy.
Copyright © 2023, INICIATIVA SESTER - Neodcházíme, organizujeme se!