Propojujeme se, upřesňujeme si, jak se o „chrudimské odměny“ ozvat nejúčinněji. Kromě plicního, interny, kardiologie je požadují laboratoře OKBD, shrnuje další iniciativní oběžník Pardubické nemocnice. A protože se mnohé kolegyně, kolegové na různých pracovištích obávají postihu, přinášíme výklad odborníka na pracovní právo.
Nápor pacientů z Chrudimi je enormní. — Pardubický personál ho zvládá za cenu přetížení. — Snahu části personálu vedení odmítá ocenit. — Pracovní týmy tak rozděluje
Realita Pardubické nemocnice je zcela zjevná. Červencové uzavření chrudimské interny do Pardubic přivedlo a přivádí zástupy jejích pacientů. Obrovský nárůst dosvědčují čísla. Pardubický management to samozřejmě ví – a přiznal kvůli tomu, zcela po právu, mimořádné odměny lékařům. Zcela a bezdůvodně však úplně opominul ostatní, nelékařský personál.
Na schůzce Pardubické nemocnice se v pondělí 31. října sešlo přes padesát lidí, z mnoha pracovišť a mnoha profesí. Mluvili jsme o nespokojenosti, o požadavcích, především ohledně finančního ohodnocení za nárůst pacientů ze zavřené chrudimské interny. Ale nejen to, předně taky o tom, jak si je na vedení konkrétní cestou vymoci.
Personálu zůstalo stejně, narostl počet chrudimských pacientů, vedení nás přehlíží. Jak se přihlásit o lepší ohodnocení, budeme řešit
V zásadě je situace taková: po kolapsu chrudimské interny drtí Pardubickou nemocnici příval extra pacientů, tedy spousta nad-práce, zatímco počty personálu zůstaly samozřejmě stejné. V provozu, v terénu padá krize na hlavu personálu, zatímco jeho nelékařskou část vedení kompletně přehlíží a nadřízení si povětšinou vybrali, že se vyplatí stát na straně managementu.
Chrudimská nemocnice je v krizi a vedení NPK personálo přehlíží. Přinášíme iniciativní oběžník, i ve verzi pro Pardubickou nemocnici.
Nabízejí zkušenosti a příklady, že i v nemocnici se jde ozvat účinně a úspěšně.
Přinášejí sesterské i jiné hlasy z terénu, z provozu.
Noviny ČAS NA INICIATIVU chtějí spojovat zaměstnankyně a zaměstnance nemocnic napříč republikou, kteří si chtějí vymoci lepší peníze a pracovní podmínky i sebevědomí, kterým však stojí v cestě například i krátkozrakost, pasivita nebo nejistota kolegyň a kolegů.
Odměny přišly pozdě, v prosinci 2021, a pouze díky předchozímu několikaměsíčnímu tlaku zdola a sebeorganizaci personálu pěti Nemocnic Pardubického kraje (NPK). Rozdělování a výše odměn však zůstaly bez jakéhokoli vysvětlení. Vedení NPK dodnes neuznalo za potřebné personálu vyjasnit, podle jakých kritérií se odměny distribuovaly. Přečtěte si shrnutí ze čtrnáctého čísla iniciativního oběžníku v NPK.
Na odměny podle plateb pojišťoven čekáme dlouhé měsíce. Koncem října vedení ohlásilo, že se odměny budou doplácet. Jen pár dnů před říjnovou výplatou se nám tandem vedení a odborů uvolil sdělit, že v ní odměny nenajdeme. Připisujeme k tomu několik poznámek.
Na odměny podle plateb pojišťoven čekáme dlouhé měsíce. Koncem října vedení ohlásilo, že se odměny budou doplácet. Jen pár dnů před říjnovou výplatou se nám tandem vedení a odborů uvolil sdělit, že v ní odměny nenajdeme.
Jak rozumět tomu, že vedení NPK nabídlo personálu dodatečné covid odměny? Důležité jsou tři věci: i) ony odměny by nebyly bez iniciativního ozývání se zdola; ii) nebyly by bez toho, že NPK od pojišťoven ony peníze (víc peněz) opravdu dostávala; iii) roli hrají i obavy vedení z další covid vlny a reakce personálu.
Kraj se chlubí vyrovnaným rozpočem, jenže rozpočty personálu NPK, pokud jde o peníze i pracovní podmínky, jsou v minusu. A nešvary a potíže, kterým čelí a které covid jen zakryl a zastínil, jsou tady pořád. Přečtěte si jedenácté číslo oběžníku Iniciativy NPK.
Jejich vyjádření proti desetiprocentnímu zvýšení platů musíme číst pozorně a neskončit jen u hněvu. Je fajn si z něj odnést i poučení. Podnikatelé z Hospodářské komory i zaměstnavatelé z řad praktiků a ambulantních specialistů bez okolků a na plná ústa říkají, že z pohledu svých zájmů rozumějí situaci velmi jasně. Podle nich:
Něco se v NPK mění. Možná že vedení nemocnice i kraje přepísklo svými covid almužnami míru arogance, možná to zvýraznilo staré křivdy. Na setkání napříč NPK přišla ve čtvrtek 6. května stovka lidí ze všech pěti nemocnic. „Nechceme se jen podepsat pod petici – a čekat, co se vyvrbí. Nechceme čekat, až se samo zase neudělá nic. Postarat se o sebe musíme sami,“ řeklo se v úvodu. A schůzka byla o tom, jako to udělat.
Deváté číslo oběžníku Iniciativy NPK nabízí odpovědi na otázky, pochyby, nejistoty, které váhají: má cenu se kolektivně ozvat, není "lepší" ústrky zase přejít, nechat být, jak jsme si za ta léta zvykli?