INICIATIVA SESTER - Neodcházíme, organizujeme se !

 Stávku sester a porodních asistentek v Irsku sledujeme proto, abychom zjistili, jak použitelná a efektivní je v nemocnicích zákonná stávka. Mediální zprávy samozřejmě nejdou tak do hloubky, jak bychom potřebovali pro ucelený pohled, pár průběžných poznámek ale máme.

Sestry mají za sebou tři prostávkované dny 

Z jednání s vládou nejspíš nezbude ani deset procent, pro zaměstnance akciovek nebude garantované ani procento. Přesto máme šanci si polepšit. A máme příklady, že to jde. Právě o tom je první číslo našich novin pro nemocnice - šiřte je, rozesílejte, tiskněte. Třeba i díky nim seženete kolegyně/kolegy, co nechtějí jen če​kat, "jak to dopadne". A spojte se s námi.

Ve středu 30. ledna se má v irských nemocnicích konat stávka až 37 tisíc zdravotnic. Tak reagují naše tamní kolegyně na neochotu vlády zvýšit platy o 12 procent a na personální krizi v nemocnicích. Zajímalo nás, jak konkrétně bude stávka organizována (které provozy budou stát) a jak mluví o důvodech stávky samy sestry.

Letos probíhá vyjednávání jinak než loni. Loni se díky tlaku a boji z oddělení skrze Iniciativu povedlo mzdy v KKN výrazně zvednout a přiblížit státním tabulkám. Letos se vyjednává, mezi odbory a vedením. Management KKN přitom zastrašuje dluhy, které KKN má (a za které nemůže personál). A krajští politici zastrašují předáním provozu nemocnice koncesionářskou smlouvou do rukou soukromníkovi. Musíme se na to podívat realistickýma očima – a to uděláme v tomto čísle Iniciativy.

Zaprvé:
KKN má dluhy především ke svému personálu

Rozdíl mezi mzdou v „soukromé“ a.s. a státním platem je propastný a od 1. ledna se propast ještě zvětší.

Několik příkladů z KKN:

Na kolektivní vyjednávání si vedení KKN a kraje nachystalo dvě pohrůžky: informaci o dluzích KKN a o možném postoupení provozu v KKN soukromníkovi. V Iniciativě číslo 35 shrnujeme, jak se k oběma postavit, aby to pro personál bylo co nejužitečnější a nejúčinnější. Též si připomeneme, jak nepravdivě o situaci v KKN informovala regionální média a  kolik pořád činí rozdíl mezi mzdou v KKN a státními platy. A ano, přineseme informace o tom, jak vedení muselo vrátit osobní příplatek naší kolegyni z ORL - díky solidárnímu tlaku z jiných oddělení a díky právní podpoře skrze Iniciativu.

Vyjednávání odborů s vládou skončilo, výsledek známe. Naše postavení neřeší.  Poučme se z něj a zkusme si svoje mzdy/platy a pracovní podmínky bránit. Z nemocnic máme zkušenosti, že to jde. Poučení z vyjednávání odbory-vláda shrnuje prohlášení Iniciativy sester.

Deset procent nebude, navýšení směnnosti o pět tisíc nebude, akciovky nemají jisté vůbec nic. 

Jsme však bohatší o důležitá poučení. A máme šanci jich využít

K výsledku odborových jednání s vládou se je třeba postavit realisticky a čelem. Tady je několik poznámek:

Místo zlepšení finančního ohodnocení řeší managementy krizi svých nemocnic stupňováním tlaku na personál a zhoršováním pracovních podmínek. Krizi se snaží "záplatovat", místo aby ji řešily. Krok vedení zlínské nemocnice je toho příkladem. Setkal se však s kolektivním a veřejným nesouhlasem personálu. Se svolením kolektivu sálových sester vydáváme jejich protestní dopis, který poslaly předsedovi představenstva nemocnice a politikům. A který může otevřít cestu budování sebeorganizace na jejich pracovištích.

Vážená paní poslankyně,

Odborová jednání s vládou nejspíš nepřinesou ani 10 procent. V každém případě nebudou garantovat ani čtvrt procenta zaměstnancům akciovek. Ti se hodili přes palubu. I oni (ale nejen oni) však mají šanci si i tak polepšit. Nemocnice totiž dostanou z úhradové vyhlášky rekordní peníze. Teď jde o to naše managementy donutit, aby je daly na mzdy. Aby je daly těm, kdo drží provoz nad vodou. Těm, k nimž mají managementy obří dluh. Těm, kdo doplácejí na personální krizi, aniž by za ni mohli. Aby je dali personálu – sestrám, ošetřovatelkám, sanitářům, lékařům.

S následující větou musí souhlasit každý, není to vlastně tvrzení, ale fakt: Věci se v KKN začaly zlepšovat s tím, jak jsme se dali dohromady jako Iniciativa. Vymohli jsme si, tlakem zdola, spojeným tlakem z mnoha oddělení, významná finanční přidání. Tam, kde se bojovalo, se zlepšily (málo nebo víc) i pracovní podmínky. Taková je realita: s Iniciativou přišla zlepšení. (Ano, dokonce i pro ty, kdo nebojovali a neriskovali.) Bez toho, že jsme se dali dohromady a překročili spolu kupu překážek a dokázali (chtělo to statečnost!) říkat „NE“ porušování pravidel, by žádná zlepšení nebyla.

Díky podpoře odborníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Tomšeje se naší kolegyni z ORL dostane významného, erudovaného zastání. Po právní stránce je Hanka v těch nejlepších rukou. Je to skvělé (stejně jako podpora lékařů z ORL, které jsme věnovali třetí stranu novin) a pan právník má naše velké, obří díky. Neomluvitelná šikana, která byla očividná nám v nemocnici, teď totiž zkrátka je a bude zřejmá i na právním terénu, z pohledu paragrafů.

Zaslouží si to dvě poznámky:

Krize v nemocnicích - a jak se k ní postavit, aby na ni věčně nedoplácel personál a pacienti, ale aby se konečně dotkla i managementů a politiků? Dostaly jsme možnost přednést příspěvk na poradě Lékařského odborového klubu. Věnovali jsme ho právě této otázce.

Vážené lékařky a lékaři,

děkujeme vám za možnost pronést pár vět, doktoru Horníkovi za jejich zprostředkování. Omezíme se na několik poznámek. Budou stručné a rázné, protože tvrdá je i realita.