„Neplašte v ústenkách.“ – Jsme v první linii. A nejen proto bychom měli znát svou důstojnost. A nejen proto si zasloužíme respekt.
Nemocnice nejsou na současnou situaci vybavené, schází respirátory, dokonce roušky. Mnohde místo toho vedení a nadřízení metají po personálu výhrůžky a aroganci.
Nejde jen o peníze. Víc jde možná o pracovní podmínky a o nás samotné. O naše zdraví, rodiny, volný čas, sebevědomí… prostě o nás. O nás jako ženy, matky a partnerky.
O tom, že když pracujeme, potřebujeme mít kapacitu i na to žít! Nejen fyzickou, psychickou, ale i časovou. Pro někoho může byt hodně zarážející, že někdo může mít kvůli práci problém jen tak obyčejně žít. Ne nijak extra náročně, úplně obyčejně... s rodinou, přáteli, koníčky.
Ano, taková SMS přišla včera jedné z nás od její známé. A ano, přesně tohle chtěl ministr zdravotnictví svou včerejší tiskovou konferencí vyvolat. Chtěl říct lidem, že zdravotnice jsou už za vodou. Že jsme nenajedené, když si dál stěžujeme. Šlo mu o tohle – chtěl říct veřejnosti: pokud budou sestry ještě něco požadovat, fakt jim to nepřejte, už mají dost.
Je to k rozzlobení se. Každé z nás se musí míhat před očima spousta věcí:
::: 43tisícový průměr, na který se nechali nachytat novináři, se týká jen státních nemocnic;
Jaké jsou mzdy v sousední nemocnici? A kolik berou za stejnou práci kolegyně ve státních? A co říká ministr zdravotnictví na fakt, že kadaňské vedení letos nepřidalo ani sedm procent, ani nezvedlo směnnost? Odpovědi najdete ve třetím čísle novin Iniciativy Chceme změnu. A znamenají pro nás jediné: když se kolektivně neozveme, nic se nezlepší.
Vedeni tvrdi, ze tak sestry v Nemocnici Kadan pomohou ,,zachranit" internu, ,,zachranit" nemocnici. Neni to pravda. Sestry, ktere se upsaly a upisi k ,,vypomocim" na interne, ktera je v krizi kvuli nedostatku personalu, pomohou jedine managementu. Umozni mu, aby pro ,,ustati" krize dal zneuzival personal. Personal, kteremu letos management nezvysil mzdy ani o korunu. Prinasime druhe cislo obezniku Iniciativy Chceme zmenu z kadanske nemocnice. A nejen to. Tez tleskame tamnim kolegynim a kolegum za bystrost a odvahu a kolektivni silu, s niz se na podminky ve ,,sve" nemocnic zacali divat.
Tři prostávkované dny, masivní podpora veřejnosti a pacientů, očerňování ze strany vlády a médií. A zastavení stávky ze strany odborů, které protestující zdravotnice vyzvaly k „trpělivosti“ a „důvěře“ ve vyjednávání. Vláda na to reaguje návrhem, který by znamenal, že by sestry byly povinny kočovat po zdravotních pracovištích v dosahu 40 kilometrů a že by jim pracovní den mohl být roztrhán do čtyřhodinových směn. Jen některé sestry by se dočkaly nevýznamného přidání.
Shrnujeme, co obnáší zatím poslední návrh na kolektivní dohodu pro rok 2019. Ale nejen to, především porovnáme, čeho se dosáhlo aktivitou, tlakem zdola oddělení v roce 2017 (a co jsme si tedy dokázali prosadit do kolektivní smlouvy na rok 2018), s tím, co nám slibuje povídání u vyjednávacího stolu pro rok 2019. A oddělení ve svých prohlášení vedení i krajským zastupitelům sdělí, co si myslí o přístupu politiků a vedení i o návrhu kolektivní smlouvy.
Byla to přehlídka nezájmu o situaci v nemocnici, ale vlastně spíš přehlídka arogance. Překrucovala se realita, prim hrála manipulace, politická snaha zachovat zdání, že vše je OK. Hejtman Čunek i členka představenstva Lucie Štěpánková jednali s našimi zlínskými kolegyněmi spatra. A jednali tak s nimi schválně. Aby ukázali svou moc.
„Proč jsme video natočili? Abychom shrnuli myšlenky a zkušenosti Iniciativy sester – a zkusili je posunout, předat do ostatních nemocnic. Aby je naše kolegyně mohly třeba použít i jinde.“ Tahle slova včera uvedla promítání videa o Iniciativě sester v Karlových Varech.
Stávku sester a porodních asistentek v Irsku sledujeme proto, abychom zjistili, jak použitelná a efektivní je v nemocnicích zákonná stávka. Mediální zprávy samozřejmě nejdou tak do hloubky, jak bychom potřebovali pro ucelený pohled, pár průběžných poznámek ale máme.
Sestry mají za sebou tři prostávkované dny
Z jednání s vládou nejspíš nezbude ani deset procent, pro zaměstnance akciovek nebude garantované ani procento. Přesto máme šanci si polepšit. A máme příklady, že to jde. Právě o tom je první číslo našich novin pro nemocnice - šiřte je, rozesílejte, tiskněte. Třeba i díky nim seženete kolegyně/kolegy, co nechtějí jen čekat, "jak to dopadne". A spojte se s námi.
Ve středu 30. ledna se má v irských nemocnicích konat stávka až 37 tisíc zdravotnic. Tak reagují naše tamní kolegyně na neochotu vlády zvýšit platy o 12 procent a na personální krizi v nemocnicích. Zajímalo nás, jak konkrétně bude stávka organizována (které provozy budou stát) a jak mluví o důvodech stávky samy sestry.